Archiv
Matěj Lukeš odchytal skvělý zápas, přesto nemá nic jisté
V brankovišti juniorky není stále jasno o tom, kdo bude jedničkou. Z loňska má na co navazovat Tomáš Vojta, perfektní práci odváděl před svým zraněním i Marek Čunát, ovšem to, co předvedl proti Rokycanům Matěj Lukeš, nebylo od letního odchodu Jakuba Kováře na břehu řeky Otavy spatřeno. Postavou drobný gólman dostal šanci proti týmu, v němž působí i pár jeho dřívějších spoluhráčů z Plzně. Tento fakt jako by jej namotivoval k výbornému výkonu. Střely zblízka? Dorážky? Rány od modré? Srážky s protihráči? Nic! Žádná situace ho nedokázala rozhodit. Oba góly inkasoval v početní nevýhodě, ten druhý navíc v dvojnásobné, a zcela objektivně, moc toho při nich dělat nemohl. Bravo, Maty!
To byla paráda…
Junioři sehráli proti Rokycanům nádherný zápas, ve kterém navíc dokázali uspět. Soupeř, v jehož sestavě se objevilo i pár plzeňských hráčů, patřil rozhodně k tomu nejlepšímu, co lze v lize potkat. Ale na Písek to tentokrát nestačilo. Nepříliš jistého brankáře Koláře totiž postupně překonali Všetečka, Pešta, Kouba a Hora, přičemž hosté odpověděli jen dvakrát. Nejprve srovnali na 1:1, v závěrečné třetině pak už jen dokázali využít přesilovku pět na tři. V brankovišti navázal na výtečné výkony momentálně zraněného Marka Čunáta skvělým představením Matěj Lukeš. Hlavně jeho zásluhou zůstávají body doma.
Hokej hraju od sedmi let, chyběl mi...
Mluvilo se o návratu Pavla Hejla nebo Marka Vokatého. Nakonec se z četné řady hráčů, kteří dříve byli spjati s píseckým hokejovým klubem a kteří již zanechali aktivní kariéry, vrátil na led pouze Luboš Pindiak. Bek, který se s píseckým publikem rozloučil 8. října 2003 při zápase s Jihlavou. Nikdo tenkrát netušil, že Pindiaka uvidí na píseckém ledě skoro až za dva roky. Luboš strávil poté jetě pár měsíců v Benátkách a loňskou sezónu vynechal celou. Letos se vrátil a hned se na něj hodně spoléhá, přestože v přípravě přes měsíc a půl promeškal s výronem kotníku. Písecká obrana je ostatně jako vždy extrémně mladá a Luboš je v ní ve třiceti letech jediný "mazák", který ji má dodávat potřebné zkušenosti.
Na Písek mají soupeři velkou chuť, říká Špiler
Kdyby stáli proti sobě loni, hájili by oba branku svého sobotního soupeře. Populární duo přezdívané "Pína a Špína" - Michal Pinkas a Roman Špiler - brankáři, kteří si před sezonou jen prohodili dresy a týmy. Dlouho nic nenasvědčovalo tomu, že se to stane. Pinkas byl ve Strakonicích spokojen a se Špilerem kdekdo počítal jako s budoucí píseckou jedničkou... Sobotní vzájemný zápas těchto gólmanů dopadl lépe pro Pinkase, Špiler inkasoval hned čtyřikrát. Návrat na písecký led nebyl tedy úplně příjemný, Špiler se však i tak bavil. Už má totiž hokej hlavně pro zábavu.
V Benátkách parádně, doma stále nic moc...
Derby bývají ošidná. První takový zápas, který Písek ve druhé lize odehrál, však dopadl podle očekávání. Domácí hosty ze Strakonic porazili jasně 4:1. Bylo to vůbec první písecké vítězství na domácím kluzišti v této sezóně. Že by se ale po zápase na píseckém zimáku příliš slavilo, to se říci nedá. Výkon nebyl takový, jaký by si většina diváků představovala. Nejistota při rozehrávce, nedůraz před bránou, málo pohybu... Oslabené Strakonice, poslední tým tabulky, tak odehrály s jedním z favoritů II. ligy celkem vyrovnanou partii. Proč se doma týmu tolik nedaří, trenére Karle Slabý?
Nabídka z áčka se neodmítá
Takhle vysvětluje Václav Samek, proč před sezónou vyměnil písecký dres za strakonický. Je sice odchovancem týmu z města proslaveného dudáky, avšak od páté třídy hájil barvy IHC Písek. Výrazně se, mimo jiné, podílel na předloňském triumfu dorostenců v lize, vloni patřil do základní sestavy juniorů. Během letní přípravy na právě probíhající ročník, jej ale zlákal zpátky do rodného prostředí Milan Rambous, který jej už mimochodem trénoval i v píseckých žácích před několika lety. Hbitý útočník nejprve nastoupil proti bývalému klubu už v přípravě, 8. října potom vyjel na led píseckého zimního stadionu coby člen první formace hostů. A v poslední třetině se stal jediným Strakoňákem, který dokázal překonat Michala Pinkase. Zde si můžete prohlédnout Samkovy statistiky.
Písek splnil povinnost, porazil poslední Strakonice
Písek poprvé v sezóně zvítězil doma a to v pikantním derby se Strakonicemi. Ty v Písku nepředvedly příliš kvalitní hokej, domácí si však dlouho nevěděli rady s výborným brankářem Romanem Špilerem. Ten zlikvidoval několik samostatných nájezdů, na čtyři rány – dvakrát Květoně, Kořánka a Kašpara - však nestačil. Za Strakonice nastoupilo kromě Špilera mnoho dalších známých tváří, ke zklamání publika však kvůli horečce nenastoupil veterán v řadách “dudáků“ Roman Žák. Písek tak po dvou vítězstvích konečně začíná v tabulce stoupat a dohánět ztrátu z úvodních nepovedených zápasů.
‘Fordovi‘ nebyl dopřán hattrick
Ve strhujícím závěru utkání s Hvězdou se bil v první linii. Byl to on, kdo dal jediné dva góly svého týmu. Ten třetí, popřípadě i čtvrtý mu sebral rozhodčí a pak i brankář soupeře. Spolu se sehranými parťáky z útoku Ondrejcem a Peštou byli hlavní útočnou silou domácích. Řeč je o mladém forvardovi původem z Milevska Jiřím Fořtovi, který si vloni vybojoval místo v základní sestavě extraligového dorostu a letos už zaujímá jednu z hlavních rolí v ofenzivě juniorky.
Junioři si sáhli na dno svých sil
Takhle vypjaté zápasy nepřináší juniorská liga do Písku příliš často. S ostrým nástupem z obou stran se vzhledem ke kvalitě pražského týmu počítalo. Následovalo šťastné vedení domácích, ihned nato jejich totální pětiminutový kolaps okorunovaný čtyřmi inkasovanými góly a střídání brankářů – to vše se natěsnalo do úvodních dvaceti minut. Po první přestávce totiž začalo domácí mužstvo dřít v tom pravém smyslu slova. Po třech minutách se podruhé trefil Jiří Fořt a dal tak Píseckým naději. Půl zápasu potom modrožlutí pustili své protihráče v podstatě jen k ojedinělým výletům k brankovišti, které od 20. minuty střežil Marek Čunát. Jenže měli ještě jednoho soupeře – pověstné štěstí. Všechny odražené puky směřovaly tam, kde nebyl žádný domácí hráč, přihrávky přeskakovaly hokejky… A navíc nebyl chybou rozhodčího uznán třetí Fořtův zásah na začátku posledního dějství! Viditelná snaha tak zůstala jen snahou.
Písek získal do svých řad hráče s extraligovou zkušeností
V šestnácti letech trénoval spolu s Balaštíkem a Murínem pod trenérem Bokrošem ve Zlíně, dokonce se i dostal na soupisku pro extraligový zápas. Potom ho zabrzdilo zranění a přes Jihlavu a Přerov skončil letos v Písku. Osmnáctiletý obránce Jaromír Linhart v současnosti jen čeká na vyřízení záležitostí spojených s hostováním ve městě u Otavy. Až nastoupí, bude obrana juniorů zase o něco kvalitnější. A on sám chce neustále výš, takže když se mu bude ve zdejších podmínkách dařit, možná jej brzy uvidíme i v dresu A týmu...
Jan Hora sestřelil Klatovy
I bez posil z A týmu našla juniorka ve svém středu kanonýra. Střelcem utkání s Klatovy se jednoznačně stal Jan Hora, který v první polovině utkání zužitkoval tři perfektní přihrávky svých spoluhráčů a nebýt druhé klatovské trefy, mohl zaznamenat hattrick čistý (což se mu mimochodem už povedlo, jak se můžete přesvědčit tady). Je to ten typ hráče, na kterého se dá použít donekonečna omílaná fráze - totiž že by ho do mužstva chtěl každý trenér. Ale je to tak. ‘Horyč‘ umí rány rozdávat a umí je přijímat (i když to někdy trochu bolí - o tom by on sám mohl napsat román, nebo alespoň kratší literární útvar) a navíc mu je vlastní i střílení gólů. Výše zmíněná slova potvrzuje i fakt, že i když míří na vysokou školu do Prahy, zůstane v mužstvu trenéra Rybáčka.
Na šatnu ve Žďáře n. Sázavou zůstaly vzpomínky...
V tomto článku vám přinášíme pohled do A - mužstva opět trošku z jiného pohledu, a sice zevnitř – od muže, který se stará v kabině i na střídačce o písecké hokejisty, aby jim nic nechybělo, a je tedy s mužstvem takřka neustále, i když už ne jako vedoucí mužstva, ale jako masér a kustod týmu. V následujícím textu máte díky Otakaru Potůčkovi možnost přečíst si o třech zajímavých tématech z života píseckého hokejového mužstva.
Ohlédnutí s Martinem Šimkem
Byl kapitánem Písku. Byl sedm let stálým členem jeho útočných řad. Za modrožluté odehrál 308 zápasů, dal 77 branek a přidal 79 asistencí. Letos třicetiletý centr Martin Šimek však nezabránil loňskému sestupu do druhé ligy a stal se jedním z těch, kteří písecké mužstvo po sezóně opustili. Loučení s Pískem bylo tedy velmi neradostné, přesto pozitivní momenty za těch dlouhých sedm let rozhodně převažují. „Vždyť já se vám přiznám, že mě trochu mrzí, že jsme Písek dneska porazili...,“ rozpačitě se usmíval Šimek po svém návratu na písecký led, tentokrát však již v barvách Nymburka.
Smolný den - Písek přišel o body i o hráče!
Písek narazil. Po několika vítězstvích v přípravných zápasech a po jasném přehrání Žďáru poznal Písek skutečnou sílu druhé ligy. Nymburk tradičně okupuje předek tabulky a na píseckém ledě dokázal, že i letos je dobře připraven. Hrál se vyrovnaný hokej, jazýčkem na vahách byl výkon Lukáše Krále. Hráč, který v loňské sezóně v Písku krátce působil, na ledě doslova kraloval, podílel na čtyřech brankách hostů. Střelbu Nymburských opětovali Kubeš a Pošmourný. Ztráta bodů mrzí, ovšem Písek přišel kvůli zranění hned o tři hráče - Veselého, Štefana a Pavla Procházku!
Áčko je hodně znát!
Říká na téma své dominance v juniorské soutěži osmnáctiletý útočník Nikola Gajovský, který je od letošní sezóny spojován už spíše s prvním týmem IHC Písek. V úvodním utkání druhé ligy se trefil dvakrát, den nato si spolu s Miroslavem Holcem odskočil na utkání s juniory Letňan. Zde dal čtyři góly, na stejném počtu zásahů se podílel, takže dohromady posbíral osm bodů, přičemž v závěru už se po ledě spíše jen klouzal a mít hokejové kalhoty nějaké kapsy, měl by v nich „Káně“ jistě ruce i na ledě. Svou třetí branku oslavil rozpažením a slovy „Já už fakt nevim…“. Když pak za stavu 9:3 netrefil z vyložené pozice prázdnou branku, přijel na střídačku a naoko spustil: „Ty v..e, já dneska snad nedám gól!“
