Nabídka z áčka se neodmítá

Ty jsi ale mohl zůstat v Písku. Trenér juniorů Rybáček s tebou počítal jako s jednou z vedoucích postav svého týmu…
„To ano, ale nabídka z A mužstva je samozřejmě o něčem jiném – ať už je to kdekoliv. Písek a Strakonice hrají stejnou soutěž a nevím, jestli bych se tady dostal do prvního mužstva. Ve Strakonicích jsem tuhle možnost dostal a tak jsem ji využil.“

Pan Rybáček ale asi nebyl moc nadšený, když se to dozvěděl.
„To samozřejmě ne, ale my jsme spolu párkrát měli na tohle téma rozhovor. Jak už jsem řekl, nabídka z A mužstva se neodmítá a i když mám pana Rybáčka jako trenéra moc rád, přijal jsem jí. On z toho radost neměl, ale stále tady má jiné kvalitní hráče, třeba i ty kluky z áčka, kteří jeho tým posilují.“

Trenér Rambous tě určitě zlákal s příslibem, že budeš hrát zápasy. Plní to zatím? Dneska jsi dokonce nastoupil v prvním útoku.
„Hraju pravidelně třetí nebo čtvrtou lajnu, akorát dneska nejel Ríša Pitel, takže jsem zaskočil za něj.“

A hned jsi dal svou první branku. To si říká o posun v sestavě, ne?
„Já už jsem se trefil už v přípravě proti Vídni, ale tohle byl můj první mistrovský gól. Jestli jsem si vybojoval vyšší pozici v týmu? To nechám osudu, je to na někom jiném…“

Osud se jmenuje Milan Rambous?
s úsměvem přikyvuje “No…“

Zdá se, jako by se nikdo z vašich hráčů nemohl trefit do brány. Vaše snaha na gól je místy až zoufalá. Na jediný zásah jste třeba v dnes Písku spotřebovali hromadu šancí.
„Je to smůla, co jiného na to mám říct… Smůla, smůla, smůla.“

Ale tobě se to povedlo. Bylo to tím, že jsi hrál v Písku? Je jasné, že když stojíš před brankou s pukem na hokejce, nepřemýšlíš, jestli jsi tady nebo někde jinde. Ale přece jen, byla tvá motivace dnes větší?
„Tak samozřejmě. Já jsem tu sice hrál už v přípravě, kdy jsme dostali deset nula, ale vždycky jsem tady obrovsky namotivovaný a jsem moc rád, že se mi povedlo vstřelit gól zrovna tady.“

Ty zdaleka nejsi ve Strakonicích jediný hráč ročníku 87. Máte celkem mladé mužstvo.
„Podle mě už pan Rambous nechtěl hrát se starými hráči, chce si budovat perspektivní mužstvo. My se teď musíme snažit a udržet druhou ligu. Obrovský úspěch by pro náš tým byla účast v play-off.“

Play-off? Vždyť se zatím trápíte s jediným bodem a šesti vstřelenými brankami na posledním místě tabulky.
„Tak samozřejmě, ale zase je třeba říct, že jsme doteď měli za soupeře týmy, které jsou momentálně v první osmičce. Snad to přijde. My se musíme chytit v jednom zápase a věřím, že potom už výkony půjdou nahoru.“

Padla zmínka o jednom z přípravných zápasů proti IHC, který pro vás dopadl mírně řečeno strašně. V čem byl rozdíl oproti dnešnímu ligovému duelu? Bylo to ve vás nebo v Píseckých?
„V tom přáteláku se Písku podařilo všechno, na co sáhl, padalo jim to tam. My jsme tenkrát přijeli s mužstvem, které se teprve zkoušelo, ještě tady nebyli hráči, kteří to zkoušeli třeba v cizině.“

Co bude dál s tebou? Předpokládejme, že odehraješ sezónu za áčko Strakonic, ale pak budeš maturovat a co potom?
„Tak nejprve musím říct, že je pro mě letos nejdůležitější se v A mužstvu udržet – pořád je to pro mě určitý krok dál. Samozřejmě by bylo skvělé zahrát si nějakou vyšší soutěž, ale hokej je u mě zatím na druhém místě, přednější je teď škola, protože bych chtěl na vysokou.“

A tvé spojení s Pískem? Myslíš, že je možné, že by ses mohl někdy v budoucnu vrátit?
„Kdybych třeba dostal nabídku, tak ji určitě přijmu. Je tady přece jen o trochu lepší zázemí, hokej je tady tradicí, dlouho se hrála první liga.“

V čem je zázemí jiné ve Strakonicích a v Písku?
„Hlavně je to v mládeži. Tady se hokejisti vychovávají a navíc sem přicházejí i dobří hráči odjinud, třeba právě ze Strakonic. Z loňského juniorského týmu nastupuje v píseckém áčku řada kluků, což je toho důkazem.“