Archiv
Písek do prvníl ligy patří
Muž dvou tváří. Tak se představil na píseckém zimním stadionu trenér Kadaně Alois Chlustina. Tvář cholerického trenéra při zápase, tvář gentlemana po něm. Jeho tým prohrál, play-off se vzdálila, Kadaň hrála v křeči. A tak Chlustina v píseckých VIP prostorách popíjel červené víno a přemýšlel, zda je play-off už jen pouhou nedostupnou vidinou, nebo stále ještě reálnou možností. A tak tedy? Je ještě šance na play-off? „Dneska se rozplynula tak na devadesát procent. Ale deset procent tam ještě je..,“ řekne trenér Chlustina a polkne tentokrát nahořklé červené víno.
V Písku se zbrojí na baráž
Přinášíme pár ohlasů z píseckého zákulisí, v němž to v současné době bzučí jako z úlu. Dělá se totiž všechno proto, aby se na píseckou střídačku posadilo co nejvíce kvalitních hráčů, aby se reálně hrozící baráž zvládla v klidu a s přehledem. A tak jako včeličky oblétávají písečtí činitelé kluby, které by byly ochotny pustit některého ze svých svěřenců do Písku. Jak to tedy zatím s posilami vypadá? A roste před blížící se očekávanou baráží nervozita? A co případní soupeři? Odpovídají Bedřich Malý, Jindřich Setikovský a trenér Kadaně Alois Chlustina.
Baráži se už asi nevyhnem...
Výhra Českých Budějovic nad posledním Pískem se očekávala. Že by ovšem měl zápas až tak jednoznačný scénář, jaký nakonec měl, to předpokládal málokdo. Šance na dobrý výsledek se píseckým hokejistům rozplynuly hned během úvodní třetiny. „V Budějovicích poslední dobou prohrál každý hodně výrazným rozdílem - navíc my, poslední tým tabulky,“ krčil rameny útočník Jiří Lála.
Takové nasazení jsem v první lize nečekal!
Tak tahle posila má zvuk! Jaroslav Kracík není žádný vysloužilec, žádný dávný zapadlý talent, žádný vylekaný junior. Jaroslav Kracík je hráč extraligové úrovně, hráč, kterého připravilo o stálé místo v nabité plzeňské sestavě pouze zranění. Jaroslav Kracík reprezentoval Českou Republiku v reprezentaci do 20 let. Trenér Setikovský věděl co dělá, když sem útočníka bral, nešel do rizika. Kracíka zná jak z Plzně, tak především právě z Ústí, kde Kracík též loni krátce působil.
Před zápasem jsem věřil i v bod
Tradičně se s námi po zápase s Ústím podělil o své dojmy trenér Jindřich Setikovský. Ještě nedávno trenér našeho sobotního soupeře nebyl úplně spokojen, vždyť se prohrálo, přesto již napohled zlepšený výkon jeho týmu dával tušit, že výtky na své svěřence tentokrát nebudou nikterak radikální. „Bod nám utekl kvůli tomu, že jsme neproměnili vyložené šance,“ říkal a myslel tím hlavně na Lálu, který nedal v poslední třetině do prázdné branky. Řeč už ale přišla i na baráž.
Na boj o záchranu jsem připraven
Podivně se musí cítit Jaroslav Polák. Přišel do týmu, proti kterému vždy hrál nerad, protože zápasy s ním bolely, byly plné napětí a mnohdy se prohrály. Přišel do Písku. Ovšem tým, který zde našel, ho asi překvapil. Ve dvou zápasech, v kterých nastoupil, se zhroutil hned v první třetině a odešel pokaždé s osmibrankovým přídělem. „Tak to sem nečekal…,“ ulevil si Jaroslav Polák po domácím nevydařeném zápase s Kometou.
Je to jednoduché: dokud budou chyby, nebudou body
První starostí trenéra Setikovského po příchodu do Písku bylo najít nějakou vhodnou posilu do obrany. Chtěl beka, který umí rozehrát, je dostatečně důrazný a zároveň nedělá chyby. Přišel Petr Chvojka. To, zda dokáže naplnit vysněné trenérovy vize ještě jisté není, jisté však je, že Chvojka do sestavy Písku zapadl a nejčastěji spolu s Malinským často kazí souhru soupeřovým útočníkům. Jen ty výsledky zatím ne a ne se dostavit. "...jistého není ještě nic....," ví to hlavní Chvojka, který však po nešťastném zápase s Havířovem hledal slova jen těžko.
Stále ještě máme čas se ze spodku vylízat!
Ve stopách svého staršího bratra Oldřicha jde Petr Svoboda. Nejenže je taktéž hokejovým brankářem, ale teď už také oblékl barvy Písku. A podle jeho vůbec prvního zápasu soudě, Petru Svobodovi to v píseckém dresu nejenom sluší, ale hlavně se mu v něm dobře chytá. Proti Hradci musely jít jeho bílé betony kolikrát do rozkleku, aby zabránily častým střeleckým pokusům soupeře. Petr Svoboda byl však za každou střelu rád, chytání ho moc baví. „Přestup do Písku jsem uvítal,“ říká bezprostředně po své premiéře za Jihočechy.
Junioři vyhráli důležitý zápas se Sokolovem
Juniorka nutně potřebovala bodovat, ještě lépe – vyhrát, zápas se Sokolovem, aby se přiblížila jistému postupu mezi elitní osmičku. Po výhře 5:2 si tak jihočeští mladíci zase o něco zvýšili sebevědomí i ujistili postavení v tabulce. Utkání, které skýtalo hlavně v první třetině parádní podívanou, odstartovalo pro domácí barvy nadmíru příznivě. Už po půlminutě Kica, Černý a Jungbauer naprosto rozebrali nepřipravenou obranu a poslední jmenovaný mohl pohodlně otevřít skóre. Zanedlouho důraz výborných sokolovských mladíků Zuckera a Louthana znamenal srovnání stavu. Ještě do přestávky ale vrátil vedení Píseckým Černý. V prostřední části IHC odskočilo už na dvě branky díky dělovce Michala Procházky, který letos skóroval poprvé a nakonec se ukázalo, že hned střelou vítěznou. To protože Severočeši ještě snížili a útočili dokonce i na vyrovnání. Kousal v bráně a další dva střelci - Peroutka a Kica však razantně odpověděli, že to nemá cenu…
Mazanec a Švácha u zpovědi
Po odvolání z funkce trenéra A-týmu se Milan Mazanec (na obr.) postavil na střídačku extraligových dorostenců. Pod jeho vedením písečtí mladíci stačili zatím odehrát dvě utkání a hlavně si přes svátky pořádně zatrénovat. To, že s novým trenérem přišla do týmu i nová motivace, potvrzují slova kapitána dorostu Jana Šváchy. Co všechno se v týmu kolem těchto dvou postav děje si můžete přečíst v rozsáhlém dvojrozhovoru.
V zápase Písek – Mačkov zvítězili všichni
Hlas moderátorky Romany Navarové, ale hlavně křik a smích dětí a hokejistů byl slyšet až na druhou stranu řeky Otavy. Není divu, vždyť v letošní zimě tak vzácného sněhu bylo v píseckém skiareálu “Na svahu“ dostatek. Takže se mohlo sáňkovat, bobovat, koulovat a všelijak jinak blbnout přímo královsky. Již poněkolikáté se sešli písečtí prvoligoví hokejisté s klienty ústavu v Mačkově, aby spojili i poměřili své síly v různých hrách a dovednostech, tentokráte zimních, v rámci “Vánočního čtyřboje“. A že při těchto “naoko vážných“ soutěžích o ceny nebývá o legraci nouze, se mohl přesvědčit každý, kdo přišel úterní odpoledne na písecký lyžařský svah.
Můj úkol je jasný – zachránit I. ligu!
Chtěli ho už Slivka i Šrámek, minulí manažeři Písku. I on po jihu Čech dlouho toužil. Nikdy to ale nevyšlo. Až Bedřich Malý "ulovil" pro Písek trenéra Jindřicha Setikovského. Vyplnilo se tak přání jeho nynějšího trenérského asistenta Miroslava Šperla, že nového kolegu dostane k Ježíšku. Jindřich Setikovský je skutečně takovým "dárečkem", jeho příchod byl avizován právě o Vánocích. A my jsme se podívali novému dárečku pořádně na zoubek. Takže: Jaký je? Odkud je? Jaký je jeho pohled na hokej? Má vztah k Písku? Co plánuje? A hlavně, dostane Písek ze dna tabulky?
Poprvé pod Mazancem a hned výhra!
Změna trenéra zřejmě dorostencům prospěla. Alespoň podle úvodního zápasu soudě. Milan Mazanec radikálně zpřeházel složení útočných řad, což se příznivě projevilo ve střelecké potenci. Pět gólů už žlutomodří dlouho nenasázeli. Po trefách Formánka, Peteleho a Bicana vedli domácí v polovině utkání už celkem jednoznačně 3:0, avšak během dvou minut se dokázal trápící se soupeř vzchopit a dvakrát překonat Jakub Kováře. Když už to s píseckým vedením vypadalo nahnutě, skóroval Jan Bíza a do poslední třetiny se tak nastupovalo za stavu 4:2. Stále se zvyšující snaha Komety o vyrovnání přinesla ovoce ještě jednou – ve 48. minutě stahoval nejaktivnější z Brněnských, mladík Vincour. To už však bylo vše a necelou minutu před koncem zpečetil výhru gólem do prázdné klece opět Bíza.
Hattrick by byl pro mě svátek
V pondělním utkání s Budějovicemi jasně zazářila hvězdička mladého Jana Řehoře. Tento odchovanec píseckého hokeje v něm vstřelil do soupeřovy sítě dvě branky a mnoho nechybělo ke třetí, čímž by se v zápase vyrovnal hvězdnému Václavu Prospalovi. Jedenadvacetiletý útočník budějovický dres moc dobře zná, protože v dorosteneckém věku odešel právě do Českých Budějovic a ještě před touto sezónou v krajském městě trénoval, a tak je pochopitelné, že se chtěl proti Motoru vytáhnout.
Byl to boj, přesně jak jsem čekal!
Kdo by si nepomatoval na Davida Nedorosta? Ještě před rokem patřil k pilířům Písku, dokonce byl nejproduktivnější hráč celého týmu. Před dvěma roky byl centrem lajny Bouz - Nedorost - Míka, která tým táhla památnou třináctizápasovou sérií bez prohry v sezóně 2002/2003. Dnes už David Nedorost válí v Mladé Boleslavi, tedy v týmu s mnohem většími ambicemi než má Písek. Ovšem letos až zas tak velký bodový rozdíl mezi oběma celky není. „Taky jsem čekal, že budeme hrát v jiných patrech tabulky,“ přiznává Nedorost.
