Mošovský chce pomoci Písku zpět do první ligy, po zranění se pokusí o návrat k hokeji!

Karle, asi to v poslední době slyšíte ze všech stran, ale přesto: Jak to vypadá s vaším návratem k hokeji?
Hrát bych chtěl. To je jasné, že to chci ještě zkusit. Ono je to se mnou složité - teď je mi poměrně dobře, jenže to mi bylo o Vánocích taky. Ono stačí, aby mi někdo zase blbě trefil, ani to nemusí být do hlavy, a budu v tom zranění zpátky. Takže uvidíme, nerad bych předbí¬hal. Na led jit chci, jsem tady domluvený, že to zkusím. Máme dost času na to, abychom se rozhodli, jestli tady budu platný a jestli to zvládnu jak časově, tak fyzicky a zdravotně.

Takže jasné ano nebo ne si říct netroufáte?
To bych opravdu nechtěl. Můj prvotní plán je jít teď s klukama v pondělí na led. Půjdu den ode dne a uvidím, jak na tom budu výkonnostně a fyzicky, ale především zdravotně. Od toho se to bude všechno odvíjet dál. Smlouvu žádnou nemám, takže jestli budu hrát, to bude záležet na rozhodnutí trenérů a mém. Na to je ještě času dost. Určité neříkám, že ne, ale ani že stopro¬centně ano.

Jaké může mít vaše zranění následky?
Pro lidi, co ho nezažili, je to těžko pochopitelné, ale pro sportovce, co ho mají, to může znamenat konec kariery. Viz Svejkovský, Petr Buzek, Tim Connolly z Buffala, Lindros… Je to zranění, kdy člověk do¬stane ránu do hlavy, která vůbec nemusí být nijak velká, ale je tak nešťastná, že se mozek otřese, a pak to může být problém na hodně dlouho. Je dokázáno, že k tomu stačí třeba i bodyček, který postižený ne¬čeká. Když otřes není tak velký, aby se udělal vyloženě otok, tak to zranění není vidět na žádných snímcích. Nedá se v podstatě zjistit a léčit. Je to prostě tak, že někdo otřes do¬stane a za dva dny po něm může bez problému hrát a někdo zůstane půl roku mimo hru.

Tak to vy budete ten dru¬hý případ.
Ano. A jak jsem měl těch otřesů víc a víc a s každým dalším, i třeba malým, se situace v hlavě horšila. Poprvé jsem měl obrovský otřes ve dvanác¬ti. Byl jsem v bezvědomí a měl jsem zapadlý jazyk. Zbudil jsme se a nevěděl, která bije, ale nenapadlo mi nic jiného, než ten zápas dohrát. Tím to začalo. Potom jsem měl v Americe další tři, v Jihlavě čtvrtý. Těch malých bylo ne¬počítaně a člověk o nich často ani pořádně neví. Jak jsou po¬tom boxeři po skončení karie¬ry postihováni parkinsny a podobně, tak to je dané těmi malými častými otřesy, po nichž se mozek nestačí zrege¬nerovat. Když má člověk se¬bemenší podezření, že otřes mozku má, tak by měl vysadit, aby si nepřivodil další zranění.

Jak se zranění projevovalo u vás?
Bolela mi hlava, nejen v zátěži, ale i v běžném životě. By1 jsem pořád unavený. Když jsem vlezl na led, tak jsem byl nepoužitelný, bylo mi blbě, v hlavě mi třeštilo. Bylo mi to vysvětleno tak, že se při zátěži produkuje nějaká látka, která způsobuje bolest hlavy a ne¬volnost. A ta brání tělu, aby tu činnost dělalo. Tyhle stavy jsou teď pryč, takže bych to chtěl ještě zkusit. Samozřejmě, mam z toho návratu strach, protože jsem se začal cítit dob¬ře až poslední dobou a moc jsem toho zatím nenatrénoval. Nebyl jsem na žádném tréninku při letní přípravě na suchu. Jak na tom jsem, se pozná až příští týden, až se začne tréno¬vat naplno na ledě.

V době, kdy jste byl zra¬něn, jste si našel jiné hoke¬jové vyžití. Musel byste ho kvůli návratu aktivnímu hraní zane¬chat?
Dělám agenta pro hokejovou agenturu, která mě v Severní Americe zastupovala. Hledám pro ni mladé klienty, to je věc číslo jedna, na kterou se teď soustředím. A vzhledem k tomu, že se tu hraje druhá liga a trénuje se po večerech, tak by se to dalo stihat. Určitě pro mě návrat k hokeji není otázkou peněz. Když nevyjde, budu dělat to, co doteďka a budu na tom finančně stejně. Provozuji navíc dva bary, které mě taky nějakým způsobem živí.

Zatím jste na ledě pouze s účastníky kempu. Předáváte jim svoje zkušenosti ze zámoří?
Já tady mám především kli¬enty naší agentury. Proto jsem sem šel, abych je měl na očích a mohl jim nějakým způsobem poradit. Také abych věděl, co to vůbec je za hráče, protože já je na trénincích normálně nevidím, znám je jenom ze zápasů. Další důvod je, že je tu ang¬licky mluvící trenér, kterému kluci kolikrát nerozumí, takže pomáhám s překládáním. Tak nějak tu jsem jako pomocná ruka. Neřekl bych, že můžu předávat zase nějaké velké zkušenosti, ale určitě jsem něco v tom hokeji už pochytil. Když tem klukům mohu po¬moct, tak proč ne.

Jistě sledujete děni kolem píseckého mužstva. Co říkáte na jeho ambice poprat se o postup do 1. ligy?
Vím, že tu nastoupí do přípravy snad pětatřicet hráčů. Popravdě je ani všechny neznám. Jak to ale bude vypadat, to se uvidí až na ledě. Teď přišel Radek Ho¬vora, což může být velký při¬nos. Má zkušenosti, takoví hráči jako on jsou třeba k to¬mu, aby ohlídali konce zápasů. Loni bylo hodně zápasů, kdy jsme vedli, hráli super, ale ne¬dostatkem zkušeností a mládím jsme to nedotáhli. Tak nám uteklo spousta bodů. Jakmile tady budou hráči, kteří kritické minuty zodpovědně odehrají, tak se s tím mladší kluci svezou a šance bude o hodně větší než loni.

Jako agent tady asi máte přehled o tom, jak písecké vedeni shání posily do svého mužstva.
Ve vedení jsou také jenom lidé, kteří mohou hráče shánět, ale když ti tu nechtějí hrát, tak si je sami nevykouzli. Samozřejmě jim chci jako agent pomoct, mám své kontakty, ale vím, že to v tuhle chvíli nejde. Není prostě kde lepší hráče brát. A když už je nějaký vol¬ný, 95 procent z nich řekne, co já bych v Písku dělal? To je ten průšvih, že se spadlo. Ted to bude hrozně těžké postoupit, protože všichni lepší hráči mají své ambice a do druhé ligy jen tak nepůjdou. Ti starší hra¬jí tam, kde bydlí, a těžko půjdou jinam. Ambicióznější kluci zase hrají ve vyšších ligách nebo v cizině a Písek je teď pro ně prostě málo. To by sem musel přijít Všetečka, Kudrna a další, co jsou tady odsud. Ale to ještě pár let ne¬bude, protože si chtějí zařídit také svůj život a hrát hokej na úrovni, na kterou mají. Takže je opravdu třeba si toto uvědomit a být k těm, co posily shání, shovívavější. Myslím si, že to dělají dobře. Možnosti jsou ale omezené, prostě to jinak ani dělat nemůžou.

Myslíte si, že je reálné, aby se Pisku postup v nejbližších sezonách podařil?
Hokej je takový sport, že je v něm možné všechno. Nemusí tu být tým s nejlepšími hráči, aby se postoupilo. Stačí, aby tu byl tým, který bude skutečně fungovat jako tým a trenér ho dobře povede. Pak je možné porazit i soupeře, kteří mají papírově lepší hráče. A o tom ten hokej je. Kdybych si mys¬lel, že je postup nemožný, tak bych sem do té šatny ani nele¬zl. Můj cil není se tady jen tak vozit. Chci, aby se tady první liga hrála. Písek je město, kde by se první liga hrát měla. Každý může porazit každého a ti z vedení to za hráče na ledě neudělají. Musí ji vybojovat hráči.