Už je asi čas vykašlat se na hokej, usmívá se otlučený bojovník Ondřej Mikeska
Tři kanadské body v sobotním zápase posbíral až poté, co si během první přestávky vyměnil helmu. Plexisklo mu totiž vůbec nevyhovovalo… „Byla strašná zima, tak se to potilo a mrzlo a vůbec nebyl vidět puk pod bruslemi. Proto jsem přešel na košík a vypadá to, že asi budu raději hrát s ním,“ objasňuje prozaický důvod střídání části výstroje.
Celoobličejový kryt jej bude zdobit až do konce základní části letošní soutěže. „Ještě ho musím mít minimálně měsíc, protože jsem měl zlomené obě kosti v oblouku pod okem a to se hojí pomalu,“ je smířený.
Jeho trable však nekončí. Sotva mohl Mikeska nastoupit po tomto zranění, přišlo další, i když podle prvních náznaků zdaleka ne tak vážné. V průběhu bitvy s Táborem inkasoval pětatřicetiletý matador nešetrnou sekeru do prsteníčku pravé ruky a ani rukavice jej neochránila před ošklivě vypadajícím poraněním. Přesto dohrál.
Po zápase měl ránu sice ošetřenou, ale skrz obvaz nepřehlédnutelně prosakovala krev. „Je asi čas se na ten hokej fakt vykašlat, protože těhle varovných znamení přibývá,“ žertuje na úkor svého věku. „Letos jsem měl už dvě velká šití, teď zase roztržený prst,“ vypočítává zdravotní patálie. A ty se netýkají jen jeho. Písecký tým se i letos dlouhodobě věnuje zásobování marodky.
Zkušený hráč přidává vlastní vysvětlení větší „poruchovosti“ kádru: „Vyplývá to z naší bojovnosti. Snažíme se, nic nepodceníme, jdeme všichni do soubojů naplno. A proto právě přibývá takovýhle zranění. Je to důsledek hry, kterou teď předvádíme,“ uzavírá Mikeska. Pak si vyslechne několik tradičních vtípků od svých spoluhráčů a vydává se ukázat svoji poraněnou končetinu do nemocnice. V poslední době to tam – bohužel – zná více než dobře. Tak hlavně hodně zdraví!
