Když si hokejisté hrají na šermíře
Tvrdá hra nedělá žádné problémy obránci Marku Vokatému, který je ošlehaný třetí rakouskou ligou, kde nastupoval za Silz. "Měl jsem před pěti lety problémy s panem trenérem Benešem, loni mi volal pan Rambous, jestli bych se nechtěl vrátit zpátky," popisuje svůj návrat do Písku. "V Rakousku se hraje ještě mnohem větší řezničina, než to bylo dneska. Ty soutěže se vůbec nedají srovnat. Tady u nás hrají hokejisti, tam jen šermíři. Přerazili mi tam nos," vzpomíná Vokatý. Jeho dnešní vítězná bitva nad Fialou mu připomněla jednu mnohem větší. "Když jsme hráli finále o postup do druhé ligy, strhla se tam v 18. minutě rvačka a já jednomu hráči rozsekl hlavu. Byl asi v kómatu a přijela pro něj sanitka. No, nakonec mě nezavřeli, tak asi přežil," říká s nadsázkou hráč, který patřil mezi nejproduktivnější hráče soutěže.
V pátek Vokatý v často zákeřně vedeném utkání dlouho vydržel v klidu. "Někdo tam po odpískání sekl našeho gólmana, v Americe by mu za to uřízli hlavu. V půlce rvačky jsem dostal pěstí od Fialy, tak jsem mu ji také dal. Asi se nechtěl moc prát, ale pak už ležel na zemi a dostával jednu za druhou. Ke rvačce se to schylovalo delší dobu, ale nakonec jsem si říkal, že to zkusíme dohrát," uvedl hráč s číslem 77.
V obou týmech nastoupila celá řada hráčů, kteří bojují o místo v prvoligovém kádru. I to byl možná důvod, proč utkání probíhalo v tak "krvelačné náladě". "Dnes je hokej zaměstnání, boj o živobytí. Přáteláky se hrají často ostřeji než mistráky," říká trenér Šperl.
Ten viděl na hře svého týmu řadu pozitivních i negativních věcí. "Střídali jsme dobré okamžiky s hrubými chybami. Dvakrát jsme soupeře pustili do přečíslení dvou na jednoho v naší přesilovce, při rozehrávce jsme ztratili puky na naší modré čáře," vypočítával chyby.
Písečtí trenéři se musejí vyrovnávat se spoustou odchodů, kvalita byla většinou nahrazena mladými hráči. "Máme čtyři mladé obránce, kteří nemají zkušenosti a udělají řadu chyb i kvůli nervozitě. Odešlo nám pět obránců a ze čtyř středních útočníků náš tým opustili tři. My bráníme se středním útočníkem, takže nám vlastně odešlo osm bránících hráčů, které musíme nějak nahradit. Někdo z našich loňských opor se třeba ještě vrátí, někoho vyřadí z kádru České Budějovice, do konce srpna nás mají možnost přesvědčit naši junioři," popisuje Šperl.
Marek Vokatý byl nejen jednou z hlavních opor svého týmu při závěrečné bitce, ale také asistoval u několika významných momentů, po kterých padaly góly. Devět vteřin před koncem první třetiny ideálně našel Jelena, který poslal písek do vedení. "Útočník, co ho měl hlídat, šel atakovat druhého beka, tak jsem mu okamžitě poslal puk a on z voleje zavěsil." Podobnou situaci, rovněž v přesilovce, vyřešil podobným způsobem i ve třetí třetině, Písek snižoval na 3:4. "Všichni vylítli na beky, nechali za sebou Kořánka, kterému jsem přihrál a ten blafákem překonal Ježe," popisuje Vokatý. Obránce dvě branky vymyslel, podílel se ovšem také na čtvrté brance v písecké síti. "Oni přihrávali dopředu na křídlo, já jsem zaspal a Šinágl ujížděl sám na brankáře," zpytoval svědomí Marek Vokatý.
