Kdo s koho v souboji kolegů z první ligy?
Písku první rozjezdové zápasy ale zkrátka nešly a nejdou, sezóna se pravidelně začíná porážkou, prohrálo se i teď na začátku baráže. „Samozřejmě první zápas je vždy nevypočitatelný,“ potvrzuje trenér. Co nemá Písek řádně “osahané“, tam je nejistý a ztrácí svou sílu. „Ve hře bylo málo toho, co jsme nacvičovali, třeba založení útoku, to jsme absolutně nedodržovali, natož nacvičené signály. Takže tam bych viděl hlavní nedostatky. Ale i ta obranná činnost prostě nefungovala, útočníci moc nebránili, několikrát jsme byli přečísleni, což se prostě nemůže doma stávat,“ vyjmenovává Šperl největší bolístky, které jeho trenérská duše utržila v nedělním utkání.
Nebyl nikdo, kdo by se vzepřel nepříznivému vývoji. Jediný gól Ziky na body nestačil, až nenápadná hra Písku byla bez střel, nápadů a výrazných individualit. „Tak jistě, někdo hrál líp, někdo hůř. Byli tam ale hlavně hráči, kteří prostě podávají v tréninku a v přípravných zápasech diametrálně odlišné výkony, než podali teď při zápase,“ krčí rameny Šperl. Vzdal hold soupeři, protože byl „...každopádně velmi nepříjemný. Broďáci hráli vždycky srdcem a tou bojovností některé naše hráče zaskočili.“
Vyrovnaný zápas však hrubě ovlivnila fatální chyba rozhodčích - nepotrestaný faul na Kubeše. „Já si myslím, že rozhodčí udělali pár hrubých chyb, neříkám, že jsme prohráli kvůli nim, ale chybovali. V ten klíčový okamžik to byla spíše chyba čárového, protože ten zákrok viděl a hlavní se díval jinam. Čárový měl faul ohlásit, ale on to neučinil, přešel zákrok v klidu.“ Písečtí hráči na ledě faul reklamovali, ale přitom „ ...přestali hrát. To je ale chyba, nemůže se přestat hrát, i když čekám, že rozhodčí zapíská. Dokud se nepískne, hrát se musí.“ Ani poté však Šperl nevěřil, že branka bude platit: „I poté, co padla branka, se nemusela uznat, kdyby čárový rozhodčí řekl hlavnímu, že byl faul. Gól by tak neplatil. Ale v podstatě to samé se stalo při naší přesilovce, kdy jim vyskočil hráč ze střídačky a chytil nám puk, tam taky čárový zvedl píšťalku, že pískne, a vzápětí si to rozmyslel. Takovýhle věci by se stávat neměly,“ mračí se trenér, jehož týmu bylo bezesporu ukřivděno.
Ale hokejová mašinérie se rozběhla a nic ji po následujících více než čtrnáct dní nezastaví. Písek si může spravit chuť, čeká ho Slezan Opava. „S Opavou jsme hráli před měsícem, ale každopádně nebyla tak agresivním mužstvem jako Brod. Její hra by nám měla vyhovovat víc,“ doufá Šperl a zároveň přiznává, že o současné síle mužstva toho moc neví. „Jdou odtamtud totiž rozporuplné zprávy, mluví se o panu Hadamczikovi, uvidíme, co nás tam čeká. Každopádně opavské mužstvo se od posledního vzájemného střetu neposílilo.“ Ten střet byl 7. února a Písek v něm Opavu vyřídil poměrně jednoznačně 3:0, trefili se dvakrát Zika a jednou Lála.
A ještě pár slov k sestavě. V ní chybí dvě očekávaná jména – Jakeš a Kounovský. Jakto? „Tak Jakeš v Písku vůbec není, nedošlo k domluvě. On studuje denní vysokou školu, takže nemohl dojíždět na tréninky, nemohl se tak s týmem sehrát. A Kounovský? Ten si nadiktoval takové podmínky, že jsme si mysleli, že přišel asi z Pittsburghu. To jsme prostě nemohli akceptovat.“ A ani poslední zpráva není příznivá - na tréninku se zranil obránce Pešek.
