Dárky neprozradím, počkejte si na Ježíška!

Zcela přirozeně převzal jednu z vůdčích rolí v píseckém týmu a to jak v kabině, tak v bodování. Navrátilec Radek Hovora totiž trpí velmi nakažlivou chorobou - radostí ze hry zvaná hokej. Ta z něj přímo září a přenáší se na ostatní. A zvláště po vítězném zápase – jako po tom s Milevskem. „Drama jsme ze zápasu udělali pochopitelně schválně,“ culí se písecký útočník.
Jaký byl zápas s Milevskem z Vašeho pohledu?
Udělali jsme to schválně dramatický pro diváky, říkali jsme si, budou klidné svátky, tak ať si diváci ještě užijí trochu napětí.


Přitom ze začátku to vypadalo na slušnou vánoční nadílku.
To je náš velký problém v posledních zápasech, že neproměňujeme šance. My se do nich dostaneme, ale tím to končí. Dozadu teď hrajeme super, dopředu to taky jde, jen ta produktivita… To je hodně velký problém.


Ale třeba vy jste se minulý zápas v Hradci trefil dvakrát, protrhl jste už konečně střeleckou smůlu?
Neříkám, že to byla náhoda, to zase ne, ale já nejsem žádný rozený střelec. Myslím si o sobě, že spíš góly připravuji, jsem spíš na nahrávky. Teď je dobrý, že mi k sobě trenér dal Karla Mošovského, to je rozený střelec a umí ránu umístnit. Takže teď jsme se snad po delší době sehráli a padá nám to tam.


Výhra nad Milevskem zaručuje třetí místo po základní části, navíc vítězný zápas před dlouhou pauzou teď o Vánocích. Dali jste si asi hezký dáreček?
Samozřejmě, řekli jsme si před zápasem, že nenecháme nic náhodě, že do toho půjdeme maximálně a za každou cenu vyhrajeme. Abychom lidi přitáhli na zimák a abychom si udělali hezký svátky. Vždyť kdybychom teď prohráli, tak bychom z toho měli přes celý konec roku těžkou hlavu, další zápas, ve kterém bychom to mohli napravit je přeci až v dalším roce.


Jak jste zatím spokojen po svém návratu z Francie tady doma v Písku?
Já jsem Písečák a vždycky jsem se do Písku chtěl vrátit, před sezónou se naskytla tato příležitost a tak jsem tady. To prostředí tady znám dost dobře, nic nového mě tu nepřekvapilo, snad jen, že jsem byl zvyklý na první ligu. To se ale nedá nic dělat a my musíme udělat všechno pro to, abychom se do ní brzo vrátili.


Takže za rok?
Doufejme. Uděláme všechno proto, aby se postoupilo. Není to ale jednoduché, druhá liga je poloprofesionální. Trénuje se po večerech, chodí se do práce, je to těžké skloubit. Ale všichni jsou na tom stejně.


A vy sám, chodíte do zaměstnání?
Ano, chodím do práce. Musím říct, že poprvé v životě pracuji… (smích). Byl jsem v v práci dobře přijat a práce se mi líbí. Přece jenom jsem si říkal, že ve třiceti letech nějakou tu praxi do života potřebuji, nebudu hrát hokej celý život. Až skončím s hokejem, budu určitě chodit normálně do práce. Každopádně dokud hraju hokej, tak ten je přednější, proto bych se postupu do první ligy rozhodně nebránil.


Na hokejce máte nějaký nápis, to je Vaše vítězné motto?
Je tam napsáno C`est la vie. To je naše nová hymna od Karla Gotta, pouštíme si jí před zápasem i po zápase, vždycky nás nabudí a jdeme na led. Já jsem si dneska pro motivaci dal nápis C`est la vie i na hokejku a vyhráli jsme, takže to funguje.


A dárky? Už je máte nachystané?
Jj, ty už má připravený.


A prozradíte, co komu dáte? Třeba na poslední chvíli někoho inspirujete ;o)
Ne, to neprozradím, dárky přece nosí Ježíšek.


Generální podporovatel

Partneři

Partneři ligy