Byl to vyrovnaný zápas, shodují se aktéři středeční bitvy

V sobotu Písečtí propadli v holomajzně s táborskými Kohouty, kde ještě mohlo jistou roli hrát možné podcenění soupeře. To však hráči odmítají. Proti Benátkám už nic podobného nehrozilo stoprocentně. Výkon domácích ale ani v jednom případě nebyl optimální… „Tábor hrál dobře v obraně, nepouštěl nás do šancí. Benátky jsou zatím v čele a já si myslím, že dneska proti sobě nastoupily dva vyrovnané mančafty,“ uvažuje Řehoř. Je pravda, že po vstřelení kontaktního gólu modrožlutí ožili. „Že to můžeme otočit, jsme věřili celý zápas,“ říká jejich jediný úspěšný zakončovatel. V samém závěru pak utnul písecký finální nápor sporný verdikt sudího… „Bylo to úplně na konci. I když zbývalo už málo času, dalo se ještě něco vymyslet. Jenže jsme počítali, že budeme mít buly v útočném pásmu, abychom se dostali do většího tlaku. A rozhodčí ji dali do středního pásma.“

Ale ve středu se nemuselo jednat o drama se špatným koncem. Hratelný jednobrankový náskok však Benátečtí rychle navýšili, a sice díky velkému zaváhání Michala Pinkase… „Nebudeme se na nikoho zlobit, to můžeme tak akorát sami na sebe. Pína je součást týmu, my mu to nebudeme vytýkat, to by byla blbost,“ staví se produktivní útočník za svého parťáka z brankoviště. A to je dobré znamení. Hráči drží při sobě, bojují, jen jim to tam nepadá. Když se ještě vyvarují zbytečných faulů, měla by jejich hra jít postupně nahoru…

„Nastoupili proti sobě dva kvalitní soupeři. Písek hrál na tři pětky, takže na nás zpočátku vlítnul, až potom se to vyrovnalo,“ začíná hodnocení zástupce vítězné strany, forvard s píseckou minulostí Ondřej Mácha. Utkání nebylo zrovna sportovní pohlazení po duši, to viděl každý, kdo se vydržel dívat. Pohled benáteckého asistenta kapitána ovšem není tak kritický… „Jestli to bylo na pokoukání, to posoudí divák. My ze střídačky to vidíme jinak, ale mě se to tak hrozné nezdálo.“

I přes nepřesvědčivé výkony IHC v úvodních kolech přijížděly Benátky, tou dobou vedoucí klub druhé ligy, na jih Čech se zdravým respektem. „My víme, že Písek má kvalitní hráče. Sehráli jsme s ním dva přípravné zápasy, jeden jsme vyhráli a jeden prohráli, takže jsme počítali s tím, že to bude vyrovnané. Určitě jsme to nepodcenili, protože si jsme vědomi píseckých kvalit,“ pokyvuje hlavou šikovný křídelník, kterému je jasné, že jeho tým zvítězil i díky šťastné trefě: „To je hokej, o tom to je. Příště to zase může být obráceně.“ Psychiku toho kterého týmu vždy hodně podpoří něco povedeného, protihráči naopak smutní. V tomto ohledu musely hostům pomoci ubráněné přesilovky, hlavně ty dvojnásobné. „Určitě! Spíše se ale dneska jednalo o píseckou smůlu, nemohoucnost zakončit. I tohle však může být jinak hned v dalším zápase,“ je jasné pětadvacetiletému rychlíkovi. A v čem byl problém Benátek? Ani bíločervení totiž nedokázali zužitkovat nabízené výhody. „Podle mě byl důvod ten, že lajny, které na přesilovky chodí, se dneska nedostaly tolik do hry. To, a samozřejmě štěstí, tohle hodně ovlivní.“

Že hromada vyloučení hokeji na kráse nepřidá, to nejsou jen výmluvy v podání mužstev, jimž se zrovna nedaří. I Benátečtí, kteří zatím neztratili ještě ani bod, nejsou z posuzování nedovolených zákroků zrovna dvakrát nadšeni. „Kluci, i já, si na to stěžujeme. Kouskuje to hru, lajny nechodí společně… Zatím to moc nepomáhá, zápasy nejsou tak atraktivní. Ale třeba si časem zvykneme a bude to lepší a zajímavější pro lidi, kteří chtějí vidět hodně gólů,“ krčí Mácha rameny.