Archiv
Kluci umějí hrát lépe!
Po zápase se Strakonicemi jsme vyzpovídali i domácího trenéra Karla Slabého. Po povinném vítězství nad soupeřem, který podal mnohem lepší výkon než se čekalo, vypadal spokojeně, nervozita z dlouho nejistého výsledku se pomalu vytrácela. Trenér své svěřence spíše pochválil, ale párkrát zvedl i varovný prst. Takže jak vypadalo utkání Písek – Strakonice z trenérské lavičky?
Miroslav Holec: Máme dávat góly a motat soupeřům hlavy
Odejde. Odchází. Neodchází. Možná odejde. Zůstává. Na přelomu července a srpna nikdo nebyl schopen říct, jestli mladý útočník Miroslav Holec setrváe v Písku. A nevěděl to ani on sám. Nakonec, po týdnu stráveném na zkoušce v Ústí nad Labem, se osmnáctiletý talent s raketovýma nohama vrátil zpět domů. Na odchodem Vladislava Kubeše uvolněné místo po boku Tomáše Květoně se sice nezařadil, ale už loni započatá spolupráce s vrstevníky Kicou a Kašparem se ukazuje jako velký příslib. O rok zkušenější Holec v přípravě začínal konečně ukazovat, co v něm dřímá za potenciál. Nebál se na sebe vzít odpovědnost, zkoušel drzé kličky, vymýšlel zajímavé akce a hlavně – dával góly. Pokud vydrží v nasazeném tempu celou sezonu, máme se na co těšit!
Tomáš Burkoň: Písek neberu jako nouzové řešení!
Možná si pamatujete, jak na startu předminulé sezony coby náhradník dvěma góly v samém závěru zápasu zmírnil debakl od tehdy prvoligových a hvězdami nabitých Českých Budějovic. Milan Mazanec, v té době trenér áčka IHC, pak po porážce 10:3 o Tomáši Burkoňovi v nadsázce řekl, že kdyby hrál od začátku, mohl Písek i vyhrát. Talentovanému obránci tehdy bylo rovných dvacet let a po hrstkách sbíral prvoligové zkušenosti. Když pak jeho mateřský klub zakončil strastiplný ročník sestupem, vydal se zkusit štěstí do Komety Brno. Odtud se ale letos vrátil a po různém koketování s možnostmi odchodů do zahraničí se nakonec přece jen rozhodl zůstat ve městě, kde se naučil hokej hrát. A zřejmě právě na něm teď bude, aby nahradil Pavla Procházku…
Švédi v Písku? Jen samá pozitiva…
V minulém týdnu okupoval útulný písecký zimáček tým z druhé švédské ligy Växjö Lakers. Hráči a realizační tým mužstva ze severské země si z jihočeského královského města na čas vybudovali základní tábor svého soustředění. Všichni do jednoho se prezentovali sympatickým vystupováním a kromě řady zajímavostí stojí za připomenutí i jejich úžasní fanoušci. Čtyřicítka z nich neváhala absolvovat půldenní trmácení autobusem napříč polovinou Evropy, jen aby pobyla několik dní se svým mužstvem a zhlédla tři zápasy. Švédští hokejisté si totiž jednou zahráli proti domácímu Písku a dvakrát změřili síly s elitním rakouským celkem Black Wings Linz. A Lakers vše vyhráli…
Za Pochona ještě nikdo nic neplatil, říká rezolutně Miroslav Šperl
V souvislosti s příchodem francouzského gólmana Pochona a jeho prohlášením v našem rozhovoru se vyrojila řada dohadů. Dvacetiletý rodák z Rouen totiž řekl, že písecký klub je za něho schopen zaplatit vysokou přestupní částku. Nic v této souvislosti se ale nestalo a ani nestane, to téměř okamžitě potvrdil předseda klubu Petr Pechek. A v následujícím článku se stejně tak vyjadřuje i trenér A týmu Miroslav Šperl. Kromě této otázky jsme s koučem IHC řešili i současný a budoucí stav druholigového píseckého kádru.
S Vajgarem tentokrát zcela vyrovnaně
Na rozdíl od pátečního duelu vstoupili Písečtí do utkání v Jindřichově Hradci více koncentrováni a nedovolili soupeři vstřelit v první části úvodní branku. Na tu se tak muselo čekat až do 22. minuty a byl to právě tým trenérů Šperla a Slabého, kdo se ujal vedení. Zasloužil se o ni druhý útok v čele s Tomášem Květoněm, autorem jediného střeleckého úspěchu Písku. Domácí Vajgar dokázal vyrovnat až v 52. minutě z hole Cmunta, a protože to bylo vše i z jeho strany, rozešli se tentokrát oba rivalové smírně 1:1. Poprvé se letos v píseckém dresu objevil navrátilec, obránce Tomáš Burkoň, který minulou sezonu strávil v prvoligové Kometě Brno.
Mají si co vracet....
Že Písek a Hradec mají stále ještě spoustu věcí k vyřizování, ukázal domácí zápas těchto dvou mužstev. Zvlášť hosté předváděli zákroky, které domácím divákům dávaly jasnou odpověď na tradiční píseckou otázku: „Proč já ten Vajgar vlastně nemám rád?“ Napadení Gajovského, nerovný souboj Vachulky a Holce, nesmyslné podražení Kubiše... Vzájemné zápasy, jak to tak vypadá, budou kořením letošní II. ligy. K prvnímu přípravnému zápasu se vrací trenéři Karel Slabý a Jiří Dobeš, druhé přípravné utkání těchto dvou mužstev nás čeká v pondělí.
Přípravný neznamená přátelský...
Velmi nestandardní přípravné utkání odehráli hokejisté Písku a Jindřichova Hradce. Pokud příprava spočívala v nácviku hákování, nečistot, narážení na mantinel a oplácení, pak mohou být oba týmy spokojeny. Pokud se měl hrát hokej, budou to muset oba dva soupeři zkusit příště. Zápas tradičních rivalů totiž nabídl hlavně fauly a vyloučení, několik hrubých chyb a minel, skutečných hokejových akcí pohříchu pomálu. O ty úspěšné písecké se zasloužil Veselý a Řehoř.
Kotalíkovi byla v Písku vždycky zima!
Jako letos poslední známá hokejová tvář přijel potěšit mladé hokejisty trénující na píseckém kempu bronzový medailista z olympiády v Turíně Aleš Kotalík. Ten působil více než sympatickým dojmem a zvědavým dětem odpověděl trpělivě i na ty nejbanálnější otázky. Co se týká jeho kariéry, má za sebou útočník Bufala Sabres výbornou sezónu, v níž během základní části nasbíral dvaašedesát bodů a skončil třetí v klubové produktivitě za Drurym a Afinogenovem. Šavle navíc dokráčely do semifinále Stanley Cupu, když za svými zády nechaly i silnou Philadelphii a favorizovanou Ottawu. Cestu do finále zavřela týmu z města u Nigarských vodopádů až sedmizápasová série, v níž podlehl pozdějším šampionům z Caroliny. Jedním z tahounů poražených byl i tentokrát sedmadvacetiletý jindřichohradecký odchovanec, který před odchodem do zámoří vyzkoušel extraligu v dresu Českých Budějovic a během výluky nastupoval za Bílé Tygry z Liberce. V nedávných dnech si pak od Buffala vysloužil novou tříletou smlouvu, díky čemuž se obě strany vyhnuly arbitráži.
Pelhřimov Písku nestačil ani v přípravě
Druhý přípravný zápas se našim hokejistům povedl o mnoho lépe než ten předchozí. Na pelhřimovském ledě totiž zvítězili 6:3 a spravili si tak náladu po nepříliš vydařeném vstupu do sezóny v Benátkách. Začátek zápasu však nenasvědčoval jasnému vítězství, po první třetině byl stav 2:1 pro domácí. Po změnách v sestavě však Písečtí vývoj zápasu obrátili a nakonec gólem do prázdné branky čtyři sekundy před koncem pečetili své vítězství. O branky se zasloužili Řehoř, Pošmourný, Kořánek, Květoň, Holec a Kica. K utkání se vrací trenér Písku Miroslav Šperl.
Dneska to bylo jako v prádelně…
Filip Procházka se z legrace pošťuchuje s Josefem Slabou, Michal Pinkas se pohodlně uvelebí na střídačce a hodí nohy ověšené brankářskými chrániči na mantinel, zatímco klábosí s vedoucím mužstva Potůčkem. Kolem projíždí Filip Kubiš a rozhazuje úsměvy na všechny strany, většina ostatních se občerstvuje. Pak se ale ozve zvuk píšťalky a všichni se rozjedou k tabuli, kde trenéři Šperl se Slabým objasňují další nácvik. „Tenhle týden jsme trochu přitvrdili. Zařazujeme dvakrát týdně před tréninky i posilovnu, cvičení jsou ostřejší, děláme i situace jeden na jednoho, dva na jednoho,“ objasňuje prvně jmenovaný kouč náplň přípravy píseckých hokejistů v právě probíhajícím týdnu.
Reinhard Divis: Nejsem žádná hvězda
Byl prvním rakouským hokejistou, který kdy okusil NHL. Chytal v St. Luis Blues a v nižších zámořských soutěžích, ale i ve Švédském Lekslandu či rakouském Feldkirchu. Čeští fanoušci si jej dozajista pamatují oblečeného do reprezentačního dresu, když hájil barvy své země na olympiádách a mistrovstvích světa. Před dvěma lety v Praze byl dlouho nepřekonatelnou překážkou pro Jágrovu družinu, která nakonec přece jen zvítězila 2:0. Ale zkuste Reinhardu Divisovi říct, že je hvězda! V současnosti brankář Red Bulls Salzburg hraje hokej proto, že ho baví. A na prvním místě je u něj rodina. Charismatický a vystupováním velmi příjemný Rakušan, jinak velký kamarád Petra Čajánka, zavítal jako další ze známých hokejistů do Písku, aby zodpověděl pár dotazů mladým účastníkům zdejšího mezinárodního kempu, mezi nimiž je letos i jeho syn Dominic. A hlavně, aby se celé té hordě dětí podepsal…
Martin Mazanec: Radši budu bránit, než bláznit někde vepředu
Po píseckém ledě právě létá skupinka hokejistů v různobarevných dresech. Mladé talenty prohání povely v cizích jazycích Milan Mazanec. „Hodně lidí v Písku na tátu nadává, ale vůbec třeba neví, co pro klub udělal,“ říká trochu smutně starší syn bývalého vynikajícího útočníka, zatímco sleduje jeho počínání z tribuny. Co se týká hokeje, zvolil Martin Mazanec jinou cestu než otec – podobně jako strýc David, momentálně se chystající na obnovenou extraligovou premiéru v dresu Plzně, hájí modrou čáru. Od loňské sezóny navíc v dresu pražské Slavie, se kterou na jaře získal i stříbro z nejvyšší dorostenecké soutěže.
Zbyněk Michálek: Písek jsme pravidelně poráželi
Jeho příběh zná asi každý, kdo se v Česku zajímá o hokej. Jindřichohradecký odchovanec Zbyněk Michálek zůstával dlouho ve stínu svého mladšího bratra Milana, který už coby osmnáctiletý startoval na seniorském mistrovství světa. O dva roky starší z obou sourozenců vyrazil ve stejném věku zkusit štěstí za velkou louži. Nikdy nebyl draftovaný, a i když později patřil do kádru Minnesoty, příliš si nezahrál. Pak ale přišla změna – výměna do Phoenixu, kde si získal obrovskou přízeň Waynea Gretzkého, trenéra týmu. Následovaly skvělé výkony, za něž si zákonitě vysloužil nominaci do národního týmu pro MS v Lotyšku. A tam se uvedl jako bez nadsázky jeden z nejlepších v českém dresu, přes nějž si po finále navlékl i stříbrnou medaili. Teď zavítal mladý obránce, v civilu usměvavý a příjemný chlapík, na skok do Písku, aby svou přítomností potěšil mladé hokejisty na mezinárodním letním kempu.
Nikola Gajovský: Prosadit se v Boleslavi bude těžké!
Ve všech mládežnických kategoriích, do kterých jako hráč rodného Písku nastoupil, udělal místy až neskutečný průvan ve statistikách. Dát gól? To je hračka! Milimetrově přihrát? Žádný problém! Čtyři branky za zápas? No, co to je pro Nikolu Gajovského? Teď už svůj mistrný talent nebude dokazovat ve žlutomodrém dresu IHC, ale v zelenobílé kombinaci BK Mladá Boleslav, která si jej spolu s dalšími píseckými mladíky Ondrejcem a Maršíkem přivedla jako posily pro své ambiciózní prvoligové mužstvo. Devatenáctiletý hokejový hračička se podepsal pod smlouvu na tři roky s opcí. A ač pověstný svou ležérností, najednou tvrdí: „Budu dřít jako nikdy!“ Usadí se do křesla v rodinné posilovně a vypráví o svém přestupu…
