Archiv
Lidi, pojďte na hokej!
Na tribuně za trestnými lavicemi, nízko nad ledem sedává zápas co zápas jeden straší pán. Na první pohled a poslech je patrné, čím se odlišuje od velké většiny zbývajících diváků, jichž se v dnešní době chodí v Písku na hokej podívat nějaké tři čtyři stovky. Tenhle člověk vždycky přijde tak, aby stihl začátek, usadí se na polštářek a s úvodním buly se posouvá do jiného světa – zajímá se jen a jen o to, co se děje na hřišti…
Pauzu vítáme, dáme se pořádně dohromady
Hodně pozvolna se scházel tým na čtvrteční trénink. Zápas v Nymburku stál hodně sil. „Pinkas nepřijde,“ houkl trenér Rybáček na svého asistenta Malého. Ten sám má ruku v sádře, zranění stejné končetiny trápí i píseckou brankářskou jedničku. „Pinkas byl hrubě faulován Kosejkem,“ odhaluje viníka problémů Rybáček. „Nech nám tu dva gólmany,“ volá Malý na Šperla, který zrovna končí tréninky juniorů. Trénink áčka začíná, my zpovídáme trenéra Jana Rybáčka a Filipa Kubiše.
Všichni zaslouží pochvalu, byla to paráda
Po vyhraném zápase s Milevskem vládla v písecké kabině velká spokojenost. Jak by ne, vždyť písečtí hokejisté uspěli již ve třetím zápase v řadě a v pátém ze sedmi pod novými trenéry Rybáčkem a Malým. Těm přišel přímo do jejich trenérské “kuchyně“ poblahopřát i předseda oddílu Petr Pechek (na obr.), jehož slova vám v tomto článku spolu s hodnoceními trenérů Jana Rybáčka a milevského Rudolfa Suchánka přinášíme!
Na Písek jsem byl pořádně natěšenej!
Hokejovým cestovatelem je útočník Robert Štefan. Je mu pětadvacet let a vystřídal již šest týmů, které hrají minimálně druhou hokejovou ligu. Tak od začátku: Odchovanec Příbrami vystřídal kromě svého mateřského klubu i Hradec Králové, Písek, Benátky, Řisuty a teď je v Milevsku. Anabáze v Písku patřila k těm úspěšnějším, Štefan párkrát dokázal svým nápadem potěšit diváky. Postupně se ale ze sestavy vytrácel a před letošní sezónou v Písku skončil. Ani návrat na písecký led nebyl pro Štefana veselý – “jeho“ Milevsko nedalo ani gól. Jak se tedy má Robert Štefan?
K Ježíšku bych chtěl diváky...
Škoda, zápas s Vrchlabím mohl alespoň částečně napravit dojem z letošních výkonů Písku a výhra by byla i dobrou pozvánkou na zápasy v novém roce. Nicméně možná i prohra bude mít svůj pozitivní účinek – do vánoční jedenáctidenní pauzy se půjde s o to větším odhodláním změnit dosavadní prohry na budoucí vítězství. Jaká bude taktovka nového trenéra Rybáčka? „Zatím to vypadá, že se více zaměříme na defenzívu a z ní budeme vycházet,“ soudí jeden z nejzkušenějších hráčů Písku David Míka.
Michal Procházka ví, že musí dřít, aby dostával šanci, benátecký kapitán Jakeš má střely mezi betony nacvičené
Po delší době zase nastoupil od začátku do utkání. Jednadvacetiletý obránce Michal Procházka nerad vysedává pouze na lavici náhradníků, chce být na ledě. „Teď jsem dostal šanci a musím hrát tak, abych ji dostával i nadále,“ je si vědom. Proti Benátkám si zahrál možná více, než původně předpokládal. Vinou řady situací s nestandardním počtem hráčů na hřišti se dostal i do přesilovek a oslabení, ovšem i přesto, že středeční soupeř patří k těm nejlepším ve druhé lize, mladého bijce nesvazovala nervozita: „Nervózní jsem určitě nebyl. Vždycky si před zápasem pustím písničky, nějaký stres nebo reakce diváků mě nerozhodí,“ říká.
Písek sousedy ze Strakonic nešetřil
Pro nejvyšší vítězství v sezóně si Písek dojel do Strakonic. Ty vzdorovaly jen v úvodu utkání, kdy se dostaly do vedení a doufaly v bodový zisk. Veškeré naděje domácích však utnulo řádění první pětky, která nastoupila jediná v kompletním složení - Míka, Maroušek, Řehoř, Svoboda, Veselý - a která se postarala o pět ze sedmi branek. Písek se potýká s rozsáhlou marodkou, která zabránila startu Květoně, Holce a dalších. Šanci nastoupit od začátku tak dostal junior Bican, který ji využil dokonale a připsal si první seniorský gól.
Petr Kica: Vrchlabí jsme svým výkonem překvapili
To každopádně. Asi jen největší optimista čekal, že po debaklu 7:2, který Písečtí utržili relativně nedávno ve vrchlabské Elektromont aréně, se bude tentokrát konat něco jiného než hrátky s neviňátky. A to i přes ne příliš přesvědčivé výsledky z poslední doby v podání momentálně opět prvního týmu tabulky. Jenže domácí hokejisté jako by konečně hodili za hlavu trápení předchozích zápasů a kvalitnímu mužstvu, které oplývá řadou hráčů původem z extraligového Liberce, byli více než důstojným soupeřem. Jejich dva góly zařídil probuzený ostrostřelec Petr Kica. „Snad už jsem konečně prolomil tu svojí střeleckou smůlu,“ doufá dvacetiletý útočník se zkušenostmi z Plzně.
Doufám, že nás zápas s Pelhřimovem zvedne!
Pětadvacetiletý talentovaný obránce Martin Veselý, jenž je odchovancem Sparty Praha a hlavně jedním z mála hráčů, kteří po neúspěšně předloňské sezóně zůstali v kádru Písku. V píseckém dresu rozhodně není žádným nováčkem, působí zde již čtvrtou sezonu v řadě a je defenzivním hráčem, který rozhodně patří k výstuhám písecké obrany. Svými loňskými výkony se taktéž podílel na celkem vydařené sezóně, zakončené baráží, o čemž svědčí i čtyři získané body z play-off.
Na konec přípravy přestřelka s Milevskem
Poslední přípravný zápas sehráli písečtí hokejisté s Milevskem. Okresní rival prověřil domácí tým před začátkem soutěžních zápasů po všech stránkách, určitě i proto, že nepřijel do Písku jen bránit, ale naopak se snažil soupeři generálku značně znepříjemnit. Písečtí byli ale také při chuti, jen pouhé dvě minuty z šedesáti dovolili soupeři remízový stav a dokonce šestkrát překonali milevskou defenzívu v čele s brankářem Svobodou. Na druhé straně domácí brankář Kubiš kapituloval v posledním zápase před startem ligy čtyřikrát, za což písečtí trenéři své svěřence určitě nepochválí. Dvakrát se z domácího týmu trefil Jan Řehoř, po jednom gólu vsítili Květoň, Holec, Míka a Veselý.
Michal Peroutka nebude hrát ani v Písku, ani v Jihlavě. Stal se z něho Táborák
Po loňské sezóně, která se mu vinou zranění rozhodně nepovedla tak, jak by si představoval, absolvoval Michal Peroutka letní přípravu normálně jako posledních pár let coby člen píseckého IHC. Jenže během července se objevila nabídka z prvoligové Dukly Jihlava a mladý obránce vyslyšel vábení klubu s bohatou tradicí. Ovšem v tamním kádru se neuchytil a přemýšlel, co dál. A rozhodl se pro Tábor, když hlavní roli podle jeho slov hrála blízkost domova ve Veselí nad Lužnicí a možnost pracovat v rodinném podniku…
Za Pochona ještě nikdo nic neplatil, říká rezolutně Miroslav Šperl
V souvislosti s příchodem francouzského gólmana Pochona a jeho prohlášením v našem rozhovoru se vyrojila řada dohadů. Dvacetiletý rodák z Rouen totiž řekl, že písecký klub je za něho schopen zaplatit vysokou přestupní částku. Nic v této souvislosti se ale nestalo a ani nestane, to téměř okamžitě potvrdil předseda klubu Petr Pechek. A v následujícím článku se stejně tak vyjadřuje i trenér A týmu Miroslav Šperl. Kromě této otázky jsme s koučem IHC řešili i současný a budoucí stav druholigového píseckého kádru.
Přípravný neznamená přátelský...
Velmi nestandardní přípravné utkání odehráli hokejisté Písku a Jindřichova Hradce. Pokud příprava spočívala v nácviku hákování, nečistot, narážení na mantinel a oplácení, pak mohou být oba týmy spokojeny. Pokud se měl hrát hokej, budou to muset oba dva soupeři zkusit příště. Zápas tradičních rivalů totiž nabídl hlavně fauly a vyloučení, několik hrubých chyb a minel, skutečných hokejových akcí pohříchu pomálu. O ty úspěšné písecké se zasloužil Veselý a Řehoř.
Dneska to bylo jako v prádelně…
Filip Procházka se z legrace pošťuchuje s Josefem Slabou, Michal Pinkas se pohodlně uvelebí na střídačce a hodí nohy ověšené brankářskými chrániči na mantinel, zatímco klábosí s vedoucím mužstva Potůčkem. Kolem projíždí Filip Kubiš a rozhazuje úsměvy na všechny strany, většina ostatních se občerstvuje. Pak se ale ozve zvuk píšťalky a všichni se rozjedou k tabuli, kde trenéři Šperl se Slabým objasňují další nácvik. „Tenhle týden jsme trochu přitvrdili. Zařazujeme dvakrát týdně před tréninky i posilovnu, cvičení jsou ostřejší, děláme i situace jeden na jednoho, dva na jednoho,“ objasňuje prvně jmenovaný kouč náplň přípravy píseckých hokejistů v právě probíhajícím týdnu.
Martin Mazanec: Radši budu bránit, než bláznit někde vepředu
Po píseckém ledě právě létá skupinka hokejistů v různobarevných dresech. Mladé talenty prohání povely v cizích jazycích Milan Mazanec. „Hodně lidí v Písku na tátu nadává, ale vůbec třeba neví, co pro klub udělal,“ říká trochu smutně starší syn bývalého vynikajícího útočníka, zatímco sleduje jeho počínání z tribuny. Co se týká hokeje, zvolil Martin Mazanec jinou cestu než otec – podobně jako strýc David, momentálně se chystající na obnovenou extraligovou premiéru v dresu Plzně, hájí modrou čáru. Od loňské sezóny navíc v dresu pražské Slavie, se kterou na jaře získal i stříbro z nejvyšší dorostenecké soutěže.