Menu Další Zavřít Zavřít
Rozhovory
     05.11.2018       Kateřina Němcová

Na slovíčko s kapitánem: Vojtěch Šuhaj nejen o nadstavbové filozofii juniorky

Spolu se vstupem do nadstavbové části soutěže se mění kurz, to písečtí junioři moc dobře vědí, přesto však doufají, že jejich měna bude na soupeře platit i nadále. Ideální by bylo, kdyby zápas od zápasu posilovala, docílit něčeho takového však nebude vůbec jednoduché. Na hokejové burze skupiny P se to totiž doslova hemží ambiciózní konkurencí, udržet si dominantní postavení na tak vyrovnaném trhu tudíž pro každého jejího účastníka najednou představuje podstatně větší oříšek. Přesto stojí za to se o to pokoušet, což potvrzuje i Vojtěch Šuhaj, jenž se, coby kapitán Volfovy hokejové družiny, za dosavadním působením svého výběru v krátkosti ohlíží a zároveň přibližuje, jakým směrem by se písecká omladina v soutěži ráda ubírala v dohledné době.

Vyhnout se skupině o umístění a postoupit mezi úspěšnější čtyřiadvacítku týmů, jež se posléze i nadále poperou o možnost postupu do ELJ, bylo zcela nepochybně vaší předsezónní ambicí číslo jedna. Byl však vašim cílem i postup přímo z prvního místa?
Před sezonou jsme si jasně řekli, že určitě chceme postoupit, abychom se nemuseli trápit s týmy, které skončí ve spodní části tabulky. Rozhodně je dobře postoupit z prvního místa, ale nedá se říct, že by to bylo naším cílem. Našim cílem bylo, jak už jsem řekl, především postoupit, a to se podařilo.

S trochou nadsázky lze říci, že základní částí jste, vyjma dvou nevydařených utkání, jež pro vás skončila porážkou, projeli takříkajíc jako nůž máslem. Minimálně při pohledu na výsledkovou listinu nebyla patrná žádná výraznější zaškobrtnutí. Čím si vysvětluješ, že to týmu průběžně tak dobře šlapalo?
Myslím si, že je to hlavně o sehranosti z minulé sezony. Opravdu hrajeme jako tým. To, že jsme ze základní skupiny postoupili až tak hladce, bych netvrdil, bylo tam pár těžkých utkání. Zejména ta s Táborem, která jsme však nakonec zvládli na výbornou. Jednoduché to samozřejmě nebylo ani s béčkem Budějovic, s nímž jsme nakonec oba dva zápasy prohráli.

Recept na přemožení soupeře jste do této chvíle nenalezli právě pouze v případě zálohy českobudějovického Motoru, s níž se však budete dále pravidelně potkávat. I z toho důvodu jste, hádám, nad touto otázkou už nějak polemizovali - co přesně vám činí ve hře hráčů Budějovic potíže a jak se toho v budoucnu vyvarovat?
U některých kluků z Budějovic bylo pokaždé vidět, že za sebou mají nějaké ty starty v extralize. To je však samozřejmě něco, na co my se nemůžeme ohlížet. Musíme hrát to, co umíme a hlavně bojovat. To je naše největší plus. Zrovna tak se musíme vyvarovat individuálních chyb a pokud možno hrát bez vyloučení. Celkově vzato bych ale obě dvě utkání s Budějovicemi zhodnotil kladně, šlo "pouze" o to, že jsme nedávali góly. Jim mimo jiné v obou případech suprově zachytal gólman, s čímž jsme si prostě nedokázali poradit.

Jistá potíž tkví v tom, že potenciál působit vám obdobné starosti má ve vaší nadstavbové skupině vícero týmů. S jakou filozofií a s jakým bojovým plánem tak do této části soutěže vstupujete?
Chceme hrát pořád stejně. Do každého zápasu nastoupit na sto dvacet procent a bojovat.

Momentálně za sebou máte dva náročné venkovní duely - nejprve vaše síly prověřili hokejisté Žďáru nad Sázavou, týden poté jste se představili na ledě jindřichohradeckého Vajgaru. Jak bys oba dva zápasy, jež mimo jiné skončily těsným jednogólovým rozdílem, zhodnotil? A co vám tato utkání dala či ukázala?
Obě dvě utkání byla těžká. Řekl bych, že přestože jsme na to herně měli, situaci jsme si pak sami zkomplikovali. V utkání se Žďárem jsme začali dobře, byli jsme aktivní a soupeře jsme de facto přehrávali. Ve druhé třetině jsme byli mnohokrát vyloučeni, takže Žďár měl spoustu možností skórovat. To se mu naštěstí podařilo pouze jednou. Hodně nás podržel Buchťák (Petr Buchta) v bráně. To nás dost nakoplo, ve třetí periodě se nám opět povedlo vstřelit branku a závěr zápasu jsme si už dovedli pohlídat. Co se týče zápasu v Hradci, tak jsme rovněž začali dobře. Dali jsme dva rychlé góly během tří minut, bohužel namísto toho, abychom hráli pořád stejně, jsme si začali myslet, že to půjde samo. Soupeř pak pochopitelně udeřil. Za stavu 3:4 nás opět držel gólman, tentokrát pro změnu Křižák (Richard Kříž).

Domácí nadstavbová premiéra vás čeká již příští neděli. Ve večerních hodinách zkřížíte hole s houževnatým výběrem táborských kohoutů. Co od tohoto vzájemného klání očekáváte a jak k němu míníte přistoupit? Konec konců, Tábor byl jedním ze dvou celků, s nímž to byl na ledě (pro vás příznivým výsledkům navzdory) poměrně fičák.
Je pravda, že s Táborem je to pokaždé velký boj. Je to derby, takže každý chce logicky vyhrát o to víc. Nám se to v základní skupině podařilo hned dvakrát, takže si myslím, že o to víc nám to teď budou chtít vrátit. Stále platí, že my budeme muset hrát pořád stejně. Víme, že na ně umíme, takže o to víc doufáme, že je porazíme i tentokrát.